Všímáme si, co se děje s emocemi lidí, když se k nim dostane informace o příběhu Martina. Jak reagují. Přečetli jsme si k dnešnímu dni mnoho komentářů, které vznikly po tom, co jsme se rozhodli více zveřejnit synův příběh a požádat v něm o pomoc. Pocit vděčnosti nám od samého začátku velel odpovědět na každý komentář. S odstupem času jsme se rozhodli udělat to jinak.
Rozhodli jsme se napsat článek. Se záměrem, že si z něj každý, ke komu se dostane, může vzít to, co potřebuje, pokud potřebuje. Každý v něm může i nemusí najít něco, za co bude rád.
Komentáře, které jsme četli, jsou v převážné většině o dobru a pomoci, některé pak výjimečně i o zlu.
Jednou z věcí, kterou nám syn ukázal, je respektovat každého člověka. To vše, kým kdy byl a kým je právě teď. Nezaměřovat se v životě na to zlé, což je pro člověka jednoduché vidět, ale na to dobré, na to, jak dobré to může být a něco pro to dělat. Dobrému dávat svou pozornost.
Martin je naším synem 15 let. Nám oběma ukázal mnoho, mnoho z toho dobrého, co jsme neznali a stále ukazuje. Kdyby se nenarodil, žili bychom jiný život, a to je v pořádku. Ale on se narodil a je tu s námi.
Nedaří se nám vybavit si okamžik, kdy by trpěl smutkem, lítostí, depresemi z toho, že čelí neznámé nemoci, která mu postupně odebírá schopnosti pohybu a nikdo mu prozatím nedokáže pomoci. Umí se bavit, zabavit a žít s radostí. Přes všechno to, co se mu děje.
Miluje šachy, miluje společnost, kamarády a je jedno, kolik jim je let, jestli několik měsíců nebo 80 a více. I takové kamarády má a moc si jich váží, moc se za nimi vždy těší. Když mu některý z těchto kamarádu napíše email, přáli bychom vám být u toho. Směje se, směje se nahlas a několikrát. Užívá si každou vteřinu takových okamžiků.
A my? Milujeme být s ním a s tím, co miluje. Inspiruje nás to, vede nás to. K čemu? K tomu natáhnout se k další pomoci pro něj a další a další, až k uzdravení.
Rozhodli jsem se být tady pro něj naplno, abychom mu poskytli to vše, na co momentálně sám nedosáhne. Co to je? To je velká otázka pro každý den. Je to živé a proměnlivé. Ale jedno to má společné. Kvalitu života, kterou přináší výsledek naší pomoci, naší společné pomoci v každém okamžiku.
Často, čím dál častěji si všímáme sebe a pozornost věnujeme tomu, abychom tu pro něj byli vždy rádi a s dobrým srdcem, nikdy ne s pocitem, že musíme, protože je to náš úděl, náš osud, naše utrpení. Kdybychom se tomuto podvolili, dlouho bychom tu nebyli, nezvládli bychom to. Hledáme v každém okamžiku důvod pro radost. Hlavně tam, kde ji na poprvé vůbec nevidíme. A jak se říká kdo hledá, najde. A my nacházíme. I díky Vám.
Stali jsme se pozorností a soustředěním toho stavu, ve kterém máme jedinou otázku, jak tu pro něj můžeme být dnes s kvalitou, která ho opět osloví a vykouzlí úsměv v jeho srdci? Jak tu pro něj můžeme být dál? Ano. Každý náš přístup, je jedno, jak velký z pohledu hodnocení je, který vykouzlí úsměv v jeho srdci, je pro nás tou nejkrásnější a nezapomenutelnou odměnou. A tím z nás náš syn dělá mnohem lepší lidi. Víme, že to tak je.
Začínáme více a více myslet na ostatní děti, které si procházejí podobným životním příběhem. Začínáme myslet na jejich rodiče. Proč? Je v tom myšlenka pomoci a i možnost dělat něco společně se synem. Ještě není konkrétní, ale obrysy už vidíme.
S postupem času, se vším tím inspirujícím učením kolem si uvědomujeme sílu dobrého záměru více lidí. Sami nezmůžeme to, co spolu s vámi všemi.
Syn přišel na tento svět a ukázal nám smysl života. Neviděli jsme to hned, ale až v průběhu několika let. Milujeme ho a z hloubi srdce děkujeme každému, kdo se přidává svým dobrým srdcem k záměru mu pomoci. Děkujeme také moc za všechny povzbuzující vzkazy Martínkovi i nám rodičům. Věříme v uzdravení.
Jak říká synek: “Všechno je možné” a my rádi dodáváme: “Nemožné neexistuje”. A přesvědčit se o tom můžeme. Všichni společně. Na tomto blogu Martínka najdete více informací.
Mějte se krásně a pokud se pro to zase rozhodnete, bavte sami sebe, jak nejlépe dokážete. Je to způsob, jak inspirovat své děti i ostatní. Zkuste to, stojí to za to🙂
Srdečně vás zdraví Eda, Pavla a Martin
PS: K tématu pojišťovna:
Pojišťovna již v mnohém našemu synovi pomohla. Například v pořízení mechanického vozíku, vertikalizačního stojanu, kašlacího asistenta. To, že má Martin neznámou nemoc nás nijak neomezuje v tom, žádat pojišťovnu o ty pomůcky a služby, na které má nárok a následně je získat. Ve věci elektrického vozíku je to ale jiné. Martin by musel podstoupit řadu vyšetření, aby prokázal, že může s elektrickým vozíkem do provozu na silnicích. Vzhledem k jeho zdravotnímu stavu, který podrobněji popisujeme zde, jsme jako jeho rodiče rozhodli, že ho tímto nebudeme vůbec zatěžovat a peníze na vozík mu pomůžeme zajistit prostřednictvím sbírky. Prostřednictvím vaší pomoci❤️